Neohrožený conquistador Pedro Menéndez

Kapitán Pedro Menendéz de Avilés (15.2.1519 - 17.9.1574), námořník, objevitel, dobyvatel a krutý voják, se "proslavil" vyvražděním francouzské kolonie na pobřeží Floridy.

Neohrožený conquistador Pedro Menéndez, rodák ze španělské Avily, byl pravým mužem štěstěny. Díky svým mořeplaveckým schopnostem se záhy propracoval na nejvyšší post u válečného loďstva, což mu umožnilo dostat se do samé blízkosti španělského vládce. V roce 1554 měl tu čest velet lodi, která převážela krále Filipa II. do Anglie na jeho svatbu s budoucí královnou Marii. Roku 1561 mu byla svěřena velká flotila galér, která převážela zlaté poklady z Mexika do Španělska a posílil si tím již tak vysoké renomé u královského dvora. Tuto "protekci" zúročil o čtyři léta později při své americké misi.

Blechy ve španělském kožichu

Roku 1562 vypravil vůdce francouzských hugenotů admirál Coligny dvě lodě pod vedením zkušeného námořníka Jeana Ribaulta, aby na pobřeží Severní Ameriky založil kolonii. Měla sloužit jako útočiště pro protestanty, kteří byli ve své vlasti pronásledovaní pro své náboženské přesvědčení. Coligny zvolil území mezi Floridou a dnešní Jižní Karolinou, které považoval za neosídlené.

V dubnu Francouzi přistáli u ostrova Anastasia a sledujíce pobřeží, brzy se ocitli u ústí řeky St.Johns, kde byli vlídně přijati místními Indiány kmene Saturibů (Saturiwa). Pluli dál na sever a vylodili se na ostrově St.Helena v stejnojmenném, Španěly občas používaném, přístavu.  Bez ostychu ho zabrali a přejmenovali na Port Royal. Zde Ribault vystavěl pevnůstku Fort Carolus (Charlesfort), která stála asi půl míle od dnešního Beaufortu a zanechal v ní 30 odhodlaných mužů pod velením kapitána Alberta de la Pierria. Poté se s oběma loděmi vrátil do Francie s pevným úmyslem, brzy se vrátit s potřebnými zásobami. Ve Francii však vypukla náboženská válka a mladá kolonie marně čekala na slíbenou pomoc. Pierriovi lidé nevydrželi strádání, postavili si primitivní loď a pokusili se o návrat do vlasti. Zachránila je anglická plachetnice, která zubožený zbytek kolonistů dopravila do Londýna.

Nemilosrdný zabiják

Uplynuly skoro dva roky, než k americkému pobřeží dorazila druhá výprava hugenotů, vedená René de Caudonniérem, která nalezla tvrz Fort Carolus v troskách. Caudonniére se rozhodl založit novou pevnost na březích řeky Maio (dnes St.Johns River) v území přátelských Saturibů. Nazval ji Karolina (Fort Carolina), k poctě francouzského krále Karla IX.

Španělský král Filip II., který chtěl Nový svět pouze pro sebe, nelibě nesl přítomnost cizinců ve svých državách. V červnu 1565 vyslal osvědčeného kapitána Pedra Menéndeze de Avilése, aby nezvané vetřelce zlikvidoval. De Avilés s 11 loděmi a 2000 vojáky přistál na severovýchodním pobřeží Floridy v zátoce svatého Augustina a po obvyklém ceremonielu zabral zemi ve jménu svého vladaře.

28.srpna téhož roku zde vybudoval opevnění na místě, kde dnes leží město St. Augustine, které se dodnes chlubí, že je nejstarším městem Spojených států. Když se o tom dozvěděl Ribault, vypravil se v rychlosti se sedmi loděmi z Francie ohroženým hugenotům na pomoc. Pozdě!

20.září 1565 Menéndez prudkým útokem pevnost Karolinu dobyl a povraždil 132 Francouzů. Pouze ženy a děti, a několik bubeníků a trubačů zůstalo ušetřeno. Pokořenou tvrz přejmenoval na Fort Matheo. Ribaultovy lodě zastihla hrozná bouře a tři z nich vrhla na americké pobřeží. Trosečníci byli obklíčeni Španěly, ale byla jim slíbena milost, když se vzdají. Proradný kapitán je však potom, když odevzdali zbraně, všechny pověsil na okolní stromy. Nad Ribaultovu mrtvolu pak umístil tabulku s nápisem: "Toto vykonal jsem na nich ne jako na Francouzích, nýbrž jako na kacířích".

                                                                                                                                                                                                                              

Konec hugenotů

Menéndezovo zrádné jednání vzbudilo ve Francii velké pobouření a nezůstalo bez pomsty. Roku 1567 přemohl vyslaný francouzský šlechtic Gaskoňec Dominique de Gourgues španělskou posádku v Karolině (Fort Matheu) a nařídil pověsit zajaté vojáky na témž místě, kde vypustili duši jeho krajané. Vítěz dal také upevnit na strom ceduli, a to s touto ironickou odpovědí: "Takto jsem je odsoudil nikoli jako Španěly, nýbrž jako zrádce a vrahy".   Toto vítězství však nepřineslo Francouzům žádný zisk. Gourgues se necítil dost silný, aby mohl zaútočit na Menéndeze, který byl opevněný v St. Augustinu, srovnal tedy pevnost Karolinu se zemí a vrátil se do vlasti.

Když potom byl 24.8.1572, v pověstné Bartolomějské noci, zavražděn i vůdce hugenotů admirál Coligny, neučinil již nikdo z Francouzů, po několik následujících desetiletích pokus, aby se zde usadil.

Za krále a Španělsko

Pedro Menéndez de Avilés se zapsal do análů také jako zdatný objevitel. Prozkoumal část východního pobřeží Severní Ameriky od Floridy až daleko na sever k ostrovu St. Helena v dnešní Jižní Karolině a na své cestě vybudoval několik pevností a jesuitských misií. Dokázal si získat přátelství Indiánů Kalusů, které navštívil roku 1566. Jejich pokřtěný náčelník Carlos mu dokonce dal za manželku svoji sestru, doňu Antonii, což bylo mezi Kalusy považováno za mimořádné vyznamenání. Španělský velitel se však z "dárku" příliš netěšil, neboť Indiánka nebyla hezká ani mladá. Neměl se k plnění manželských povinností, čímž Carlose velmi urazil. Má se za to, že Menéndezova pohlavní zdrženlivost vůči urozené squaw byla jednou z příčin budoucích neshod mezi Španěly a Kalusy.

V roce 1567 se conquistador vrátil do Španělska, kde byl za své zásluhy jmenován guvernérem Kuby. S novým titulem se s elánem pustil do upevňování španělské moci v Novém světě. Po vypuknutí války s Anglií přispěchal na pomoc svému milovanému králi a padl 17.září 1574 v námořní bitvě u pobřežního města Santander na severu Španělska.

Nová kniha od Joža Terema

Recenzia